Naše zkušenosti se značkovými prodejci ojetin

Myslíte si, že když ojetinu nabízí a inzeruje značkový prodejce Volkswagen/Škoda v programu „Das Welt auto“, tak vám garantuje určitou kvalitu služeb i nabízeného vozu? Mělo by to tak být, jenže my už mnoho let z praxe víme, že tomu tak není.

Chtěli jsme auto pro klienta prověřit, do servisu na zvedák nás ale nepustili…

Trochu extrémní situaci jsme zažili zrovna v těchto dnech. Přijeli jsme se podívat na Volkswagen Caddy do značkové prodejny ojetých vozů VW/Škoda. Podle informací, které jsme si předem zjistili, jsme věděli, že vůz nabízejí v komisním prodeji pro individuálního dovozce. Šokem pro nás však bylo jednání prodejce. Servisní knížku jsme jako obvykle chtěli poslat předem emailem. Odpověď prodejce: „Na to nemáme čas, auto je v komisi, jestli chcete, přijeďte“. Hm, dobrá tedy, jeli jsme shodou okolností další den kolem z jiné prověrky, tak jsme se tedy zastavili osobně. Jednání prodejce značkového bazaru nás tentokrát totálně dostalo. Zde je stručný scénář: Prodejce: „Vy chcete předvést auto?“ My: „Ano, chceme se podívat a základně si ho zhodnotit. Co o něm víte, půjčíte nám servisní knížku?“ Prodejce: „Vy jste mluvili s majitelem tak si to dohodněte s ním. Auto je u nás v komisi, my o něm NIC NEVÍME.“ My: „A můžeme se na něj tedy nyní jen podívat?“ Prodejce: „NE, vy si sem jen tak přijedete a chcete vidět auto, které je v komisi a pak si ho koupit přímo od majitele, tak to tedy ne…“ a tak dál a dál. Nechápete? My jsme také nechápali. Nechtěli jsme se vzdát kvůli neprůchozí komunikaci, tak jsme šli za vedoucím prodeje. Ten se sice také netvářil nadšeně, ale alespoň nás slovně nenapadal a auta (zajímala nás dvě podobná) nám šel ochotně ukázat. Jedno se nám líbilo, stav byl pěkný, tak jsme spolkli jejich nepříjemné jednání a druhý den se vypravili s klientem na detailní prohlídku. A auto klient koupil. Přímo od vlastníka, jak taky v takovém případě jinak. Koukněte na fotky, byli jsme sice hned vedle značkového bazaru se servisem, ale už se nám po tom všem nechtělo ani ptát, zda by nám auto zvedli. To se radši chvíli poválíme ve sněhu.

Za zásadní však považujeme informaci, kterou už jsme za poslední roky několikrát zmiňovali. Značkový program prodeje ojetin nemusí znamenat a bohužel často neznamená záruku kvality ani služeb při prodeji, natož samotných vozů.

Konkrétní příklady, se kterými jsme se historicky setkali u značkových prodejců ojetin

  • Škoda Superb havarovaná na celý bok včetně prahu a sloupků. Byla inzerovaná ve značkovém programu prodeje ojetých vozů Škoda. Teprve poté, co jsme prohlídkou zjistili tuto opravu po závažnější havárii jsme se dozvěděli, že vůz byl „jen inzerován“ pod tímto programem, ale prodává ho jeden ze zaměstnanců bazaru a do pravidel programu prý nespadá!
  • Opakovaně stočený Ford Mondeo. Ford sice nemá program standardu kvality pro prodej ojetin jako třeba VW/Škoda či jiní, ale i tak se nám nelíbí, že jsme opakovaně narazili na auta se stočenými tachometry prodávaná u značkových dealerů. U Fordu je tohle bohužel relativně jednoduché. Stačí zahodit servisní knihu a historie se zjišťuje velmi problematicky i přes značkový servis. Na co je třeba upozornit, že z inzerce nebylo rozeznatelné, že vozy jsou prodávány v komisním prodeji a že tedy, jako v případě Caddy popsaném v článku, bazar při prodeji za nic neručí. Také jsme se občas dozvěděli, že nám o autě nemohou nic říct a ani je to nezajímá, „je to přeci jen komise“. Podle nás by ale prodej v bazaru u značkového prodejce měl určité standardy zaručovat.
  • Hyundai ix35 s cca 50 tis.km „zaručeně nebouraný“. Na náš dotaz před návštěvou bazaru jsme byli ujištěni, že auto prošlo „přes kluky v dílně“ a je určitě nebourané a ve skvělém stavu. Čekali jsme tedy pěkné auto bez závad. A realita? Skvělé tedy na poměrně nízký nájezd rozhodně nebylo. Mnoho estetických šrámů nad rámec zvyklostí, technicky odhadem spíše tak na 100 tis.km či více, i když stočené určitě nebylo. Mělo jen zjevně těžký život, což nám nějak zapomněli předem říci. Korunu tomu nasadilo zjištění, že je měněný práh vozu a opravovaný celý jeden bok. „Kluci z dílny“ to tedy zjevně bohužel přehlídli.
  • Toyota Prius – je libo španělský taxík stočený z cca 500 tis.km na krásných 160 tis.km? Tohle byla fakt metelice. Jeli jsme na tenhle černý Prius do značkové Toyoty s pocitem, že jedeme „na jistotu“. Jenže hned jak nám auto otevřeli, na první pohled bylo jasné, že tohle auto nemá najeto méně než 300 tis.km ani omylem. Nakonec jsme skoro detektivním výzkumem zjistili, že se jedná o dovezený taxík z Madridu, kde tahle auta běžně najíždějí právě kolem 500 tis.km i více, než jdou „do světa“. Když jsme s těmito zjištěními konfrontovali prodejce, krčili jen rameny a „prý si to vyřídí s tím, od koho auto koupili…“.

A mnoho dalších zážitků z různých značkových bazarů s auty jejich i komisními.

Doporučujeme tedy pečlivě ověřovat všechny informace i stav vozidla. A to i přes všechna ujišťování o kvalitách daných programů, kontrolách jejich kvality atd.

Zatím žádné komentáře.

Napsat komentář